El Dorado. Bájné místo, plné bohatství a zlata, které po staletí marně hledali a nenacházeli nejrůznější dobrodruzi. Postupem času se proto z tohoto pojmu stalo synonymum jakéhosi vysněného cíle, synonymum bohatství, jak materiálního, tak i duchovního. Zkrátka eldorádo.

Když jsem si dnes procházel jeden seniorský portál, na kterém i aktivně působím, narazil jsem na článek věnovaný hudbě. A pod tím článkem byly webové odkazy na určitou hudbu.

Dva odkazy byly věnované Čajkovskému a Verdimu a tři odkazy Waldemaru Matuškovi. Jeden z nich patřil právě Matuškově písni Eldorádo. S velkou chutí jsem se vrátil zpátky do šedesátých let, klikl na odkaz a tu jeho krásnou píseň si opět připomněl.

Nenapodobitelný Matuškův hlas a text Ivo Fischera mě naladily až trochu naměkko. V dnešních dnech jsou to krásná a aktuální slova. 

Jít a hledat Eldorádo,

zbavené vší bídy člověčí.

Jít a hledat Eldorádo,

kde je láska, mír a bezpečí.

*