Mý cesty toulavý

Přiznám se, že jsem se s těmi písničkami trochu utrhl a od Waldemara Matušky rád přecházím k další pěvecké hvězdě šedesátých a sedmdesátých let. Michal Tučný do tohoto pěveckého panteonu neodmyslitelně patří. Jeho country repertoár byl hodně zajímavý a určitě by byl daleko bohatší, kdyby nezemřel předčasně ve svých 48 letech. Když jsem v  devadesátých letech brázdil republiku za obchodem, v autě jsem měl naladěno stále Rádio Country.

Nechci zde rozebírat všechny jeho písně. Vzpomenu pouze jednu. Píseň Mý cesty toulavý je jedna krásná
a velká metafora. Neklidná duše Michala Tučného se toulala po nevyšlapaných cestách, po amerických prériích
a českém country prostoru.

Já beru ty jeho cesty toulavý především jako velkou metaforu. Něco, jako Londonův Tulák po dvězdách. Je mi to blízké. Když se podívám do svého, více než 60 let starého deníku, najdu tam podobného tuláka po hvězdách, který romanticky toužil brázdit neprobádané cesty svým životem. Jak už jsem psal v  jedné své knize, ať už prožijeme ve svém životě cokoli, ve svém nitru zůstáváme stále stejní.

A tak jsem na těchto cestách zůstal. I když dnes už musím oželet naše, dříve četné, cesty naším krásným světem, pokouším se nyní brázdit dobrodružné a nevyzpytatelné cesty světem literatury.