Pověst o třech pannách

10.02.2015 22:20

Vysoko nad pravým břehem Labe, v místech, kde tok řeky svírají až 140 metrů vysoké strmé skalní stěny, se tyčí skalní ostroh, kterému se již od nepaměti říká Kalvárie, nebo také Tříkřížový vrch. V dřívějších dobách byl německy nazývaný také Dreikreuzberg. Na samém vrcholu tohoto skalního ostrohu se již od středověku tyčí tři mohutné dřevěné kříže. K původu těchto křížů se váže několik pověstí, ne všechny však působí tak přesvědčivě a jímavě jako pověst o třech pannách. Ona to není však ani tak pověst, jako skutečný a tragický příběh velké lásky.

Hrad Kamýk a tvrz Velké Žernoseky spolu s okolními přilehlými vesnicemi byl od konce 15. století v držení rodu Klíčovských ze Lstiboře. Ti se po získání tohoto majetku začali psát jako Kamýčtí ze Lstiboře. První toho jména byl vladyka Petr. Jeho syn Vilém byl schopný hospodář a své panství ještě rozšířil. Nedožil se však vysokého věku. Když v r. 1551 zemřel, zůstali po něm dva synové. Starší Albrecht a mladší Jan, řečený Všebor. Po dobu čtyř let byla jejich poručnicí jejich matka Ludmila ze Sedčic. A to je právě doba, ve které se odehrál náš příběh.

Na panství pánů z Kamýka a Žernosek sloužily v té době tři dívky z nedalekých Litoměřic. Byli to přítelkyně věrné sobě na život a na smrt. Již jako malé děti si přísahaly věčné přátelství. Nakonec dosáhly toho, že všechny tři odešly společně sloužit panstvu na Kamýku.  Byli často ve styku se svým panstvem, tedy i s oběma chlapci, z nichž obzvlášť mladší Jan Všebor vynikal statnou postavou a mužnou, krásnou tváří. Na rozdíl od mrzoutského Albrechta, kterého nemělo služebnictvo příliš rádo, byl Jan jeho pravým opakem. Nikdy neztrácel náladu a často a velmi rád také laškoval i s našimi třemi děvčaty. A tak není divu, že se do mladého, pohledného Jana všechna tři děvčata beznadějně zamilovala. Byla to však marná láska. Všechna ta tři děvčata si byla vědoma ani ne tak stavovského rozdílu mezi sebou a pánem, jako faktu, že Jan ze Lstiboře nemůže patřit všem třem najednou. Dlouho se trápily a často také plakaly ve své komůrce pod hradem, kde bydlely.

Oba chlapci ale po čase dospěli a nastal čas, aby vypořádali své majetky a také čas jejich ženitby. Zatím co starší Albrecht si ponechal panství Obříství ve středních Čechách, mladší Jan Všebor zůstal pánem na Kamýku a ve Velkých Žernosekách. Krátce po tomto rozdělení majetku přivítal Jan Všebor na svém dvoře Lidmilu ze Sulevic, kterou pojal za manželku.

Jejich svatba byla poslední ranou, kterou osud uštědřil těm třem služebným děvčatům. Jedinou jejich touhou bylo rázně ukončit své trápení. Dobře věděly, že jejich velká láska k pánu z Kamýka nemůže být nikdy naplněna. S tím vědomím už nemohly dál žít. Vzpomněly si na svoji přísahu věčného přátelství. Na život a na smrt. Znaly jedno místo, kde mohly tuto přísahu navěky naplnit. A tak jednoho dne zmizely z hradu. Došly až na místo, kde se nad řekou Labem tyčí vysoký skalnatý ostroh. Na místo, odkud je i dnes tak nádherný pohled na jednu z nejkrásnějších krajin naší země. Naposled se ještě objaly a pak společně skočily do nekonečného prázdna.

Jan Všebor velice želel jejich smrti. Dobře věděl o jejich náklonnosti k sobě, a bylo mu nyní líto, že svým chováním mohl dříve živit jejich naděje.  Tíha viny za jejich smrt na něj těžce dolehla. Proto nechal na místě, odkud skočily ze skály, vztyčit tři velké, dřevěné kříže. Na jejich památku.

Osud však na Jana Všebora nezapomněl. Jeho žena Lidmila ze Sulevic se po nějakém čase projevila jako panovačná osoba a svou mrzoutskou povahou znepříjemňovala Janu Všeborovi zbytek jeho života. Jeho poddaní ho často později viděli vyjíždět na koni z hradu. Jeho cesta mířila vždy na onen skalní ostroh nad řekou. Tam se posadil pod tři velké dřevěné kříže a mlčky hleděl přes vodu do dáli.

Kdo z poutníků dnes vystoupá až úplně nahoru, k třem velkým dřevěným křížům Kalvárie, uvidí před sebou nádherné panorama Českého středohoří. Věnec kopců, které vroubí krajinu až k samému obzoru, ovocné sady i vinice, kultivované zde již od keltských dob. Je to požehnaná zem. A když se pohled tohoto poutníka konečně odtrhne od krásného panoramatu kraje před sebou, možná se i zamyslí nad tím, proč jsou právě na tomto místě tři velké kříže, o které se právě opírá. A třeba ani nebude vědět, že stojí před pomníkem hned tří velkých lásek.

                                           Kalvárie