Vítejte na mém webu

        

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Když člověk cestuje po světě a umí se rozhlížet kolem sebe, vstřebává neuvěřitelné množství informací. Tyto informace hodnotí, analyzuje a ukládá je k pozdějšímu možnému využití. Pokud je ovšem nezapomene. Pak má smůlu. Ale i potom může být šťastný, pokud dokáže využít okamžitou hodnotu poznaného. A radovat se z toho. A proto, pokud jsme na cestách, jsou naše smysly v permanentní pohotovosti. Náš vrozený orientačně pátrací reflex nás honí po nejrůznějších zemích, nutí nás lézt po horách a po věžích a na jejich vrcholcích pak dát volný průchod svým emocím. Nutí nás prolézat hrady a jeskyně, koukat na západy slunce nad mořem a taky lézt na Mount Everest. Ruský učenec I.P.Pavlov tento reflex nazval prostě „co to je?“ Projevuje se to přinejmenším jako prostá zvědavost. Ve vyšší formě pak jako snaha o poznání něčeho nového a neznámého. A je jasné, že to, o čem máme alespoň nějaké vědomosti, naši pozornost daleko více upoutá. A tak sbíráme kdejaké informace. Zaplať pánbůh za moderní informační technologie. Jako křečkové si ta poznání ukládáme někam do podvědomí, ti sklerotičtější, jako já, do daleko lepší paměti počítače. Pečlivě je ukládáme, abychom se k nim vrátili vždy, když bude třeba, aby obohatila naše poznání nová. Jedna naše přítelkyně dovedla onen orientačně pátrací reflex až k patologické dokonalosti. Rozsah a intenzita jejího úsilí o poznávání stále nových a nových míst na našem světě je skutečně obdivuhodná. Naše vzájemná konverzační témata jsou už předem dána. Je to něco, co mne fascinuje. Máme ji za to se ženou rádi.

Pokud si dovolím parafrázovat mého oblíbeného moravského spisovatele a básníka Skácela, musím konstatovat, že moje představy o světě byly vždy idylické, plné moře, historie a kávičky s výhledem na vrcholky hor nebo na západ slunce nad mořem. Naše představy ale nejsou tak jasné, jako bývá skutečnost. Často jim chybí přesvědčení o tom, jak taková skutečnost vypadá. Ta moje představa však dokonale splynula se skutečností. Na našich cestách byla historie i kapučíno s výhledem na západy slunce nad mořem. Byli tam velbloudi na horké poušti i kávička na terase horské chaty v Alpách. Vše bylo namícháno v úžasném koktejlu, který nám byl servírován s grácií vrchního v Hiltonu. A tak jsme chodili po zemích, lezli na kopce a na věže a procházeli města. Stupeň našeho poznání se pomalu rozšiřoval. Rozšířil se však i tím i obzor našeho pohledu. A tak  zjišťujeme, že to, co dnes víme, co jsme dosud stihli poznat, nám pouze umožnuje konstatovat, že je čím dál tím víc toho, co ještě neznáme. A tak můžeme než souhlasit se známým výrokem řeckého filosofa Sokrata, který prohlásil : „Vím, že nic nevím.“ Sokrates tím ovšem chtěl říci i to, že se tím liší od těch, kteří sice také nevědí, ale myslí si, že vědí.

Hleďme tedy se snažit systematicky zaplňovat ta dosud prázdná místa v našem poznávání světa. Poznávání je radost a dobrodružství. A je tím větší, pokud je ta radost sdílená. Proto vznikly i tyto stránky. Vznikly proto, abych se mohl podělit s jejich potencionálním čtenářem o své dojmy a zážitky, dal mu trochu inspirace a informací a možná i chuť do nového poznávání.


 

 

Novinky

Honzík

25.01.2019 15:00
Ponte Rialto   Po Ponte Rialto jdou nekonečné davy Tvá ruka se schodů teď kyne mi a...

Zrcadlo osudu

25.01.2019 01:00
Polední slunce pozlacuje fasády honosných paláců na Piazza Unita d´Italia. Odolali jsme lákavé vůni...

SEN O MNĚ

25.01.2019 00:53
Vše kolem mne se najednou změnilo. Posadil jsem se na posteli a s úžasem sleduji docela jiné...

Vědomí domova

23.01.2019 00:54
Na břehu Oharky Když otevřu okno, cítím až žár, který proniká dovnitř z rozpáleného vzduchu. Trochu...

Střípky života

23.01.2019 00:48
Památník Masivní patrová budova bývalé Engelhardtovy hospody stojí nedaleko od centra vesnice....

Kapučíno u Davida

23.01.2019 00:41
                          ...

Za všechno může praotec

23.01.2019 00:36
    To, že u nás v Čechách nemáme moře, je docela tristní. Často jsem vyčítal osudu, že...

La ora na, Loti

23.01.2019 00:32
  Palmovník vzroste, korál se rozvětví, ale člověk zahyne.   La ora na, znamená podle...

O Janu Skácelovi

23.01.2019 00:31
  Když jsem básníka Jana Skácela v  květnu 1962 na živo viděl na třebíčských Nezvalových...

O Juliu SŁowackém

23.01.2019 00:29
  Co uniknula jak vidina lesklá, umdlévám smutkem, duše pozasteskla, a nevím, proč duch dlí mi...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

 

Veškerý textový obsah tohoto webu je chráněn zákony o právu autorském, ochranných známkách a jinými platnými v České republice. Publikování, redistribuce nebo jiné šíření obsahu nebo jeho části je bez předchozího písemného souhlasu majitele autorských práv výslovně zakázáno.

Přidej na Seznam

Fotogalerie: Úvodní stránka

Tato fotogalerie je prázdná.

Pište-Povídky.cz - Startovací plocha pro spisovatele